EURO 2026: zkušenost, která nás posune vpřed

Účast na EURO 2026 ve futsale byla jedním z vrcholů mé kariéry. Oblékat dres české reprezentace  na evropském šampionátu je čest, kterou si člověk uvědomí naplno až ve chvíli, kdy stojí při hymně na palubovce.

Do turnaje jsme vstupovali s respektem, ale také s ambicí postoupit ze skupiny. Realita byla tvrdá.

Skupinová fáze: tvrdá škola efektivity

Remíza s Litvou

Proti Litva jsme odehráli vyrovnané utkání. Drželi jsme míč, vytvářeli si šance, ale nedokázali jsme je proměňovat s potřebnou efektivitou. Remíza bolela hlavně proto, že jsme cítili, že jsme měli na víc. V turnajovém formátu, kde rozhodují detaily, je každý nevyužitý moment znát.

Porážka s Arménií

Zápas proti Arménie byl o fyzické náročnosti a důrazu v osobních soubojích. Arméni hráli disciplinovaně, kompaktně bránili střed a trestali naše chyby v přechodové fázi. My jsme naopak nebyli dostatečně přesní v rozehrávce pod tlakem. Výsledkem byla porážka, která nám výrazně zkomplikovala situaci ve skupině.

Zápas s Ukrajinou a můj gól

Proti Ukrajina jsme šli do zápasu s vědomím, že potřebujeme bodovat. Ukrajina ukázala vysokou kvalitu v kombinaci, rychlé přechody a výborný pohyb bez míče. Přesto jsme dokázali držet krok.

V tom utkání se mi podařilo vstřelit branku. Byl to moment, na který nikdy nezapomenu. Gól na evropském šampionátu je něco, co se vám zapíše do paměti navždy. Bohužel ani tato trefa nestačila na bodový zisk a zápas jsme prohráli.

Co mi EURO 2026 dalo

Turnaj nám výsledkově nevyšel podle představ. Remíza s Litvou a porážky s Arménií a Ukrajinou znamenaly konec už ve skupině. Přesto to byla obrovská zkušenost. Reprezentovat Českou republiku na takové akci je závazek. I když jsme nedosáhli cíle, každý z nás nechal na hřišti maximum. Pro mě osobně bude EURO 2026 vždy motivací pracovat ještě tvrději, abychom příště dokázali víc.